Ahoj všichni, slyšeli jste už o Rafaelově škole? Pokud ano, tak je to skvělé a pokud ne, tak to nevadí. Od toho je tady tenhle blog. A pro ty co o Rafaelově škole nikdy neslyšeli, tak je to o škole pro elementály (pro víly, mágy, kentaury, nágy atd.)
A tady je malá ukázka z primy, sekundy a tercie:

Prima: Z nebe zaznělo temné dunění, mračna klesala na Prosebno.
,,Narino, za chvilku se ozvou děsivé zvuky. Zůstaň v klidu. Nic se nám nestane,'' šeptal Arthosvolnou rukou přehodil přes Marinu část svého pláště a přitiskl ji k sobě.
Skrz kentaurův plášť Marina neviděla husté černo kolem.
A pak práskl blesk. Marina sebou trhla, tělem jí projelo mravenčení. Země duněla a zachvívala se . Kdyby Arthos její a maminčinu ruku nesevřel, jistě by ji leknutím pustíla.
Poté se tam oběvují slova égnys, ventós, vodá, tersá a legús a v překladu to znamená ohnivý, větrný, vodní, zemský a vzdušný živel.

Sekunda: "Ááá," zavřískala a celou svou silou se v úleku vztyčila, zavrávorala na posteli, a vztyčená sjela z postele Pukovi přímo do náruče. Přitom odvinula konec ocasu tak, že shodila svícen stojící u dveří.

"Co vyvádíš? Vždyť je to jen žába," uklidňoval ji Puk.

"Žába?" brečela Marina.

"Rosnička," zasyčela se smíchem Meluzína a vyděšené zvířátko sbírala z podlahy. "Tenhle šok vždycky zabere. Nemysli si, Marinko, že jsi jediná, na koho jsem ji musela hodit. Zajímavé je, že se s tím nikdy nikdo pak nechlubí, takže se o mé metodě nikdo nedozví. Tak a teď, když už jsi konečně vzpřímená, musíš trénovat lezení. Pošlu ti sem Vanessu a Terezu, je nága geneticky, vše jí jde snadno."

 

Tercie: "No né, tobě to sluší," stanul na prahu nečekaně Puk.

Marina se napřímila a zavrávorala, naštěstí ji vychovatelky pevně držely.

"Puku, já se to nikdy nenaučím," fňukla.

"Jaký nenaučím? Chtěla jsi to přece natřít Arthosovi. Koukni na Violu a Žakelínu, jak obě chodí. Musíš do toho dát trochu toho... sexu," pravil veledůležitě Puk a chtěl pokračovat, ale právě se za ním jako duch zjevil profesor Fontán.

"Uložte ji na postel," přikazoval vědeckým hlasem a otevřel lékařský kufřík.

"Máte zrcátko?" zeptala se ho Marina.

"Zrcátko, zrcátko," bručel profesor a ťukal ji kladívkem do kolen. "Nemám zrcátko, ale rohy máte ukázkové," poklepal i na ně a Marina pocítila jemné brnění, které se jí z rohů přeneslo do hlavy. Brnění jí projelo hlavou a neslo se níže k žaludku.

"Jejej, vy jste nám zezelenala," lekly se vychovatelky a rychle ji zvedly a přenášely do koupelny.

 

Rafaelova škola 1, 2 a 3.